V kontextu jakéhokoliv životního rozhodování bych jako prioritu označil pauzu, poodstoupení, nechání věcí být. Je všeobecně známým faktem, že opravdu tvůrčí nápady vznikají na procházkách, při sprchování nebo ve snech. Řešení problému není na ten problém myslet, ale nechat ho chvíli usadit a uvidět řešení v prázdnu. Nápad na nás „padne“.

Kuřákům to nemusíme vysvětlovat, jejich vášeň je ideálním producentem pauz, navíc neocenitelným společenským tmelem. Na chvíli se zastavit od neustálých nároků světa a pozorovat kouř. „Kdo kouří, ten přemýšlí o životě.“

Když se podíváme po sofistikovaných metodách pauzy, tak jako velice účinný způsob poodstoupení je meditace. Pro většinu lidí zní meditace příliš nadpozemsky a nedostižně. Ale meditace na základní úrovni není nic jiného, než vědomé sledování nádechu a výdechu. Pro začátek stačí 5 minut a potom metoda kaisen (metoda pokroku, kdy postupujeme po malých krůčcích). Existují i výborné mobilní aplikace na tuto praxi.

Dnes, kdy jsme od rána v neustálém informačním náletu je schopnost vytvořit si pauzu neocenitelné umění. Přepracování, vyhoření, dlouhodobá únava – ať se přihlásí ti, kterým je kolem 40-ti let a tento stav nezažili. Stále se mluví o efektivitě práce, myslím si, že je potřeba začít mluvit také o efektivitě odpočívání...

Představte si hodinovou pauzu – jídlo a procházka. Představte si odpolední pauzu – kniha, čaj a návštěva. Představte si pauzu na jeden den – výlet, sauna, film. Představte si týdenní pauzu – terapie tmou...