Letos slaví terapie tmou v Česku desáté výročí. Zdálo by se, že oproti tisícileté tradici ve světě je to časová kapka v moři. Pravdou ale je, že za to desetiletí je terapie tmou u nás velmi úspěšná a stala se i velmi vyhledávanou. Především díky tomu, že jde o velmi jednoduchou, ale přitom vysoce funkční metodu sebepoznání, relaxace apod.
Bez nadsázky lze také říci, že terapie tmou v Česku je významný fenomén, svým způsobem světový unikát. Podle našich informací se většina pro veřejnost dostupných pobytových místností pro terapii tmou na světě nachází právě u nás, v České republice. Ač neexistuje přesný přehled, lze odhadnout, že poskytovatelů bude aktuálně okolo třiceti a „temných komor“ nejspíš přes padesát.
O terapii tmou byly u nás napsány také dvě knihy ze tří existujících. První knihu Terapie tmou napsal PhDr. Andrew Alois Urbiš. Druhou s názvem Průvodce terapií tmou, vydal nyní známý propagátor sebepoznání a osobnostního růstu Vladimír Böhm.
Unikátnost vztahu Česka k terapii tmou spočívá také v tom, že v posledních letech probíhá v rámci světa pouze v České republice výzkum vlivu pobytů ve tmě na lidský organismus. Poslední tři roky pak probíhá výzkum v Centru terapie tmou v Kozlovicích a je vedle oblasti psychologie zaměřen také na vliv na fyziologii člověka. Výsledky byly v letošním roce prezentovány také na významných konferencích ve Vídni, Riu de Janeiru nebo americkém Portlandu.
Co se týče fyziologie, konkrétně byly sledovány tři hlavní oblasti: EKG, HRV (variabilita srdečního tepu) a oční sítnice. A výsledky jsou velmi zajímavé… U EKG se prokázalo snížení tepu, což ukazuje na celkové zklidnění organismu a může mít také pozitivní vliv na lidi se zvýšenou srdeční frekvencí. Výsledky HRV ukazují na zlepšení fyzické kondice, doslova biologické mládnutí organismu.
Úplně nejlepší výsledky se zatím ukazují u oční sítnice. Její citlivost se po výstupu ze tmy zvyšuje, po čase se stabilizuje a vykazuje celkové zlepšení – i při měření po čtyřech měsících po výstupu ze tmy. Jednoduše lze říct, že dochází k ozdravení oční sítnice a zlepšení zraku.
Zatím asi nejzajímavější výzkum probíhal v letošním roce a byl zaměřen na měření hormonů. Prvním je kortizol, jehož zvýšená hladina poukazuje na zátěžové situace. Druhým je melatonin, který se tvoří právě především ve tmě a působí pozitivně na spánkový režim a údajně i proti volným radikálům, rakovině či stárnutí. Na výsledky výzkumů si ovšem musíme počkat až do jara 2018, kdy budou zpracovány.