Moc mne potěšil a současně i pobavil příspěvek o vztahu ke "tmě" od Pavola Švorce, koordinátora "lékařské" části našeho výzkumu: 

Jsem člověk jako vy a po pravdě nesnáším tmu. Tma omezuje člověka v pohybu, tma omezuje člověka v myšlení a tma omezuje člověka v tom správném fungování. A k tomu jsem vědec …. A proč by mně měla tma zajímat? Vždyť tma je jenom absence světla. Každá kultura považovala tmu za něco špatného, možná mystického, ale hlavně tomu nikdo nevěnoval zvláštní pozornost. Teda pokud bylo světlo, tak všechno poukazovalo na harmonii a pohodu. A najednou se ocitám ve společnosti lidí, kterých tma fascinuje. Ptám se sám sebe …. Co to je za grupu lidí. To je nějaká sekta? Je to fanatický klub? JE TO AŽ TAK ZAJÍMAVÉ? A podívám se zpátky do mého života a uvědomuji si, že nějaké to čaro to má v sobě. Bůh mně obdařil nádherným dítětem, a když jde spát tak s manželkou respektujeme tu bazální věc, že se to dítě nesnažíme rušit světlem, když víme, že spí. Ale to není to gro věcí. Vím, že moje dítě spí, a když jdu na cigaretu na balkón nebo na záchod tak najednou jsem v tom prostředí, které jsem tak nesnášel. Jsem ve tmě …. Ztrácím orientaci, ztrácím sebevnímání … ale jsem tam. Najednou vidím můj byt v úplně jiné dimenzi. Orientace zrakem je zbytečná a až pak si člověk uvědomí, že má ruce. Najednou začne člověk využívat své polštářky na prstech jen proto, aby nabyl nový rozměr svého chápání …. A to všechno v tom prázdném bytě, kde je tma. Jenom já si chci dát to cigáro a já chci jít na záchod. A udělám všechno proto, abych pochopil tmu. Naučím se ji chápat, naučím se ji vážit a hlavně naučím se v ní orientovat. Není to o cigaretě a ani o záchodu. To jsou jenom triviální potřeby člověka.  Je to o tom, že se člověk naučí rozumět tmě a brát ji jako součást toho, co nesnáší. Výhodou je, že ta prostá tma najednou upgraduje člověka. Začne cítit, vnímat, čichat a slyšet. A najednou sedím na balkoně a snažím se uniknout veškerému světlu z ulice a raději si sednu na zem, kde vím že pouliční světlo nebude mít na mně dosah a vychutnám jsi to cigáro protože mi to umožni se zahloubit sám do sebe a udělat jsi pořádek v životě. Pokud to není až tak vážné nutkání na cigaretu, tak dám raději přednost záchodu. Sklopím záchodovou mísu sednu si, a když zavřu dveře tak najednou nejsem…. . Peru se svýma démony a vím, že to vyhraju protože jsem mysticky v jejich teritoriu. A oni ví, že jsem tam šel dobrovolně a s ochotou něco udělat se svým životem. A k tomu jsem vědec ….. musím tmu pochopit, musím vědět, co chce tma po mně …. Musím vědět, jak si ji můžu ochočit. MUSÍM JI ZKOUMAT…